sobota 24. srpna 2013

...zřejmě už je znát, že nebaví mě psát.

Penis mého dojčlandského kamaráda.
Z mé knihy vyrval kdosi,
stránku plně popsanou.
Vlevo nahoře s poznámkou
vepsanou.
Kdo ? Nechť prosím
mi jí vrátí.
Než všechna ta slova,
nadobro se ztratí.

Na poznámce stálo,
co dneska se mi zdálo.
O Tobě to byl sen,
a dřív než přišel den,
mě bylo jasné hned,
že tys ze stolu ho smet,
Protože můj popsaný list,
ti nechtělo se číst.

....sem tam nějaký verš, co na cestách mihne se mi hlavou. Pořád to samé, mé řeči plané. A dřív než skončím krachem, rozpadnu se strachem, ty řeči stanou se prachem. 

Žádné komentáře:

Okomentovat