středa 11. září 2013

Next to nothing.

Negativní myšlení,
co v hlavě mi tkvělo,
myslela jsem že nic není,
na řešení se zapomnělo.

Přítomnost v tomto čase,
přítomnost srdce bití,
zbytečné zdá se,
veškeré okolní žití.

Do stromové kůry,
řežu své noční můry,
přicházejí z hůry,
jsou jich kupy, fůry.

A tak možná mám otázku,
jen tak teoreticky vzato,
kdyby můj život na vlásku
a na pokraji stál,
stálo by někomu za to,
aby se o mě jen trochu bál?

...všechno do prdele razí, to je konec, milí drazí. 
Nejraději bych zahodila veškeré své žití, pokolikáté zase? Začít znova, od hovna a jinak. Jinde. S nikým po boku, bez na slzy nároku. Přijde to brzy?

Smůla. Začátek, start, jsem nula. 

Žádné komentáře:

Okomentovat