sobota 19. října 2013

Rozhňápané něco.

Vykřičím do všech luhů a hájů,
ten pocit, kdy trpím a taju.

Kde je? Veškeré mé odhodlání?
Kde je? K mé hrdosti sklon?
Chci ať přijde znenadání,
jakýkoliv změny zlom.

Podřadná má existence jest,
po mých krocích žádné zmínky.
Odpykávám si snad trest?
Odsouzená. Bez vyjímky.

...stejně píšu. Navzdory tomu že jsem řekla že to nemá smysl. Navzdory tomu že to nikam nevede. Navzdory tomu že nechci. 
Cítím jakousi kýčovitou rozněžnělost v těle. Dny splývají, pletou se a nedávají smysl :D

                                                                                                                                                                Mrtě toto.

Žádné komentáře:

Okomentovat