čtvrtek 9. ledna 2014

Still better love story then Twilight :D

Podléhám dobrovolnému
trestání,
ke zlosti povolnému
seslání. 
Do kostí mi kouše,
už prodrala se kůží,
krk silně mi rdouše,
tepny mi úží. 

Jazyk v kapse si nesu,
rána zašitá bezpečně,
snad jen trochu se třesu,
nesu to statečně. 

Krabici bílou v područí,
když utíkám táhnu. 
Za to co je v ní, neručím.
Po tom jí otevřít prahnu. 

V krabici tři srdce
ale bez jazyku,
zjištění nechutná trpce,
toužím po dotyku. 

Jedno mám pro sebe,
sešité v stehy nití, 
další mám pro tebe,
třetí je ten kdo ho chytí.


Myšlenka na učení ve mě vyvolává krvelačné myšlenky. Po nočním maratonu Věřte- nevěřte jsem natolik vystrašená, že neustále kontroluji původ podivných zvuků v domě. Ano, má prokrastinace nabrala o jeden démonický level výše. 

Žádné komentáře:

Okomentovat