středa 26. června 2013

Kdo by se loučil rád? Pivní plíseň a humus konce.

Pokojem se rozléhá, 
smrad pivních plísní.
Nějak na mě doléhá,
změť podivných tísní. 

Co bylo, to není, 
věci se tak rychle mění.
Konec visí ve vzduchu,
v tomhle divném rozruchu. 

Trubači na rohy hlásají,
na recepci lidé pláčí.
Opilí lidé jásají,
loučí se všichni co síly stačí. 


Dávím v sobě slzy, když procházím těmi prázdnými pokoji. Všechno ztrácí své kouzlo. Ztratilo. Lidé se balí, slaví, loučí, brečí. Nebo nedělají nic. 

Ještě jsem tu a už chci zpátky.

Do nálady. 


Žádné komentáře:

Okomentovat